28.03.2007
Petr Novák, fotografie Vladimír Škorpík

„Rocky“ Koukal: Hrát jeden zápas a mít pak trvalé následky? Ne!

Trpkou příchuť mělo včerejší vítězství hostujících hokejistů na ledě Českých Budějovic pro hráče HC Moeller Pardubice Petra Koukala. Čtyřiadvacetiletý útočník si ze zápasu, po střetu s hokejkou budějovického Jána Muchy, odnesl zranění oka. V hlavě se mu okamžitě po střetu s protihráčovým náčiním mihly vzpomínky na dva roky starý zákrok, při kterém nešťastnou náhodou právě on vážně zranil oko libereckého Leoše Čermáka ve druhém semifinále play off mistrovské sezony. Pro Petra Koukala ale naštěstí předvčerejší úraz nebude mít déletrvající následky, do dnešního zápasu přesto nezasáhne. Zdraví za to nestojí.

Vaši tvář zdobí několik stehů, nateklé oko, které hraje všemi barvami. Jak se cítíte?
„Dopoledne jsem byl na kontrole a středeční zápas určitě vynechám. Mám nařízený klid a dál se uvidí. Mám naplánované ještě další kontroly a na led naskočím, až bude všechno v pořádku.“

Úraz tedy naštěstí není tak vážný, jak na první pohled vypadal, jak jste ale prožíval bezprostřední chvíle po nebezpečném střetu?
„O oko jsem se hodně bál. Mám pořád v paměti střet, ve kterém jsem nechtěně zranil libereckého Leoše Čermáka. Dlouho s tím potom marodil a člověk si po takovéto zkušenosti dává na oči ještě větší pozor. Hned na ledě jsem se snažil oko promnout, jestli na něj vidím. Tři sekundy jsem nic neviděl, jak jsem ale klečel na ledě, tak jsem to znovu zkoušel a uviděl jsem malou světlou tečku. Jel jsem proto hned na střídačku, protože jsem myslel, že je to hodně špatné. Začal jsem ale rychle vidět přibližně na půl oka a než jsem odešel na ošetřovnu, tak jsem viděl úplně na celé. Doufal jsem proto, že to bude v pohodě.“

Krátce po osudném zásahu. Petr Koukal v tomto moment dohrál předvčerejší utkání.

Co s vámi dále bylo?
„Jel jsem do nemocnice na oční oddělení, kde mi úraz prohlížel lékař. Zašili mi víčko, jel jsem na rentgen. Později přišel další lékař, který mi oko znovu prohlédnul a upravil nález. V úterý dopoledne jsem byl na očním v pardubické nemocnici, kde proběhla kontrola.“

Objevíte se ve středečním zápase?Jde to s tímto úrazem?
„Nastoupit nemůžu. Podle českobudějovického lékaře musím mít klid alespoň osmačtyřicet hodin, takže tím pádem ve středu nemůžu nastoupit. Ve čtvrtek jdu na kontrolu a po ní se uvidí.“

Snad se nebudu muset připravovat na zápas v pátek

Do vašeho úrazu se vaší řadě se Zdeňkem Ondřejem a Janem Kolářem skvěle dařilo, vstřelili jste dvě branky, jaký pocit ze spolupráce máte?
„Zápas byl rozjetý velice dobře, ale bohužel se mi stal tento úraz. Jsem hlavně rád, že jsme zápas udrželi a že vidím na oko. Pro mě je ale především důležité, že zranění není tak vážné. Sice nebudu hrát ve středu, ale jeden vynechaný zápas oproti trvalým následkům je nic.“

Věříte, že už si v semifinále nezahrajete?
„Doufám. Snad to kluci ve středu zvládnou a nebudu tak muset spekulovat, jestli nastoupím v pátek. Doufám, že se v klidu budu připravovat na finále.“ (usmívá se)

Ještě před tím vstřelil Petr Koukal branku na 2:0 pro HC Moeller.

Pondělní zápas rozhodčí evidentně nezvládli, jiskřilo to hodně na ledě?
„Do té doby, co jsem hrál, to šlo. Nevím ale, jestli se to pak přiostřilo. Neřekl bych ale, že to rozhodčí nezvládli. Byl to zkrátka normální zápas play off. Myslím si ale, že to nezvládli diváci v Českých Budějovicích. Když se jim něco nelíbí, tak hned házejí všechno na led. Když jsou diváci nespokojení, tak někdy led zaházejí, ale tady to bylo snad každé dvě minuty. Ať si řvou, ale ať neházejí na led žádné předměty. Rozhodčí může při úklidu něco přehlédnout, někdo na to šlápne a pak pojede hráč k mantinelu šlápne na nějaký papírek a dojde k vážnému zranění. Tohle se mi nelíbí ani v Pardubicích, ale tady to diváci naštěstí moc nedělají. Jsem proto rád, že se většinou dokáží udržet.“

Závěr zápasu jste viděl v televizi v nemocnici?
„V nemocnici byl se mnou vedoucí mužstva Bohuslav Šťastný. Když mě vyšetřovali, tak přiběhl, že je to už jenom 3:2. tak jsem mu, ať s podobnýma informacemi už nechodí, že budu jenom zbytečně nervózní. Pak přiběhl, že dal Petr Sýkora gól na 4:2 a už jsem byl v klidu.“

V Plzni jsem byl více nateklý, teď vypadám jako fešák

Ovšem pondělní úraz nebyl vaším prvním zraněním v obličejové části v letošní sezoně…
„Už je to můj třetí úraz. Nejdříve jsem dostal v Pardubicích od Jana Bendy na levé oko a o čtyři dny později jsem měl úraz oka v Plzni.“

Takže jste v letošní sezoně za pardubického otloukánka?
„Dokonce jsem kvůli přecházejícím úrazům změnil helmu, protože první dva úrazy jsem dával za vinu helmě. Příliš dobře mi neseděla. Hlavně se to týkalo úrazu z Plzně, kdy mě obránce přitlačil hlavu k ledu a helma z ní sjela a o plexisklo jsem si rozřízl obočí. Ale výměna přilby mi teď nepomohla. Mucha nahazoval puk, já jsem jel proti němu a najel jsem na jeho hokejku. Bylo to nezaviněné. Snažil jsem se sice hlavou uhnout, ale spíš jsem umožnil, aby mi hokejka vklouzla za plexisklo.“

Však ji taky s parťáky z pětky oslavil!

Už jste slyšel, že vám Tomáš Rolinek dal novou přezdívku – Rocky Balboa?
(Hlasitě se rozesměje) „Také jsem to četl. V nemocnici jsem se poměrně dost zdržel, takže jsem nakonec dorazil až přímo k odjezdu autobusu. Česká televize se mnou chtěla hned rozhovor, tak jsem se zase po čase stal senzací. Výkony jsem si o to v letošním roce neřekl, takže jsem se do novin alespoň dostal tímto úrazem. Po utkání v Plzni jsem ale byl nateklý víc, teď vypadám jako fešák.“

Nastoupíte do dalšího zápasu s celoobličejovým krytem?
„Vůbec netuším. Hlavně uvidím, jak na tom budu po vyšetřeních. Jestli mě do zápasu nepustí, tak do něj nenastoupím. Nechci za každou cenu riskovat. Jde přece jenom o oko. Musím se cítit dobře, protože teď, když se například předkloním, tak v oku cítím tlak. Nesmím prostě blbnout.“