Jan Hrabal
Václav Kočí: Hlavně, že to je 2:2
OSTRAVA — Obrovská úleva. Asi tak by se dala charakterizovat nálada hokejistů HC ČSOB Pojišťovna Pardubice po skončení čtvrtého čtvrtfinálového utkání na ledě Vítkovic. Východočeši udolali svého soupeře 3:2 a sérii srovnali na 2:2. Ta pokračuje v pátek v Pardubicích.
„Podařil se nám vstup, první třetinu jsme měli docela pod kontrolou, ale ve druhé třetině jsme začali dobře, ale přišel náš výpadek. Už před prvním gólem to tam hrozilo. Soupeři se holt podařilo srovnat a udělat z toho drama. Naštěstí nám pomohl šťastný gól na tři dva, tam došlo i k teči,“ ohlédl se za středečním utkáním střelec vítězné branky Václav Kočí.
„Hodně důležité bylo vyhrané buly. Honza Starý udržel puk na hokejce, měl hráče na zádech, můj sjel k němu, posunul mi to a já do toho bouchnul z první. Ještě to tečoval vítkovický hráč,“ pokračoval pardubický zadák, jenž v ostravské ČEZ Aréně vstřelil druhou branku v letošní sezoně.
Přijde mi, že častěji podporujete ofenzívu. Tlačíte se více do útoků?
„Třeba v pondělí jsem jel sám na bránu. Vždycky se snažíme v moment, kdy přehrajete útočníka, jít dopředu přes něj do brejku a snažit se ho využít.“
Mrzel vás zmíněný brejk, který vám mohl přiblížit vítězství ve třetím čtvrtfinálovém duelu?
„Určitě! Na tréninku hrajeme hodně blafáky a stálo mě to dost peněz. A když se do něj konečně dostanu, tak to skončí stejně.“
A dluhy by se smazaly, kdybyste jej proměnil?
„Právě, že ne. Tam jsem v mínusu už asi dvě sezony. Ale kdybych to dal, tak bychom vyhráli, o tom jsem přesvědčený. To už je jedno, hlavně, že to je 2:2.“
Doma? Venku? Všude hrajete stejně
Z Ostravy se vracíte se stavem 2:2 na zápasy. Splnili jste základní úkol?
„To právě nevím, protože v pondělí jsme hráli lepší zápas než v úterý, tahali jsme za delší konec, ale otočilo se to proti nám. Ale zaplaťpánbůh za to, že jsme aspoň jeden zápasy tady vyhráli.“
Jste teď v jisté výhodě oproti soupeři? K dispozici máte dva domácí zápasy…
„Ve vyřazovacích bojích výhoda domácího prostředí neexistuje, to je v podstatě jedno. Týmy přijdou na led a stejný hokej hrají doma i venku. Pořád stejně.“
Jak tedy budete hrát doma?
„Důležité je hrát dobře z obrany a počkat si na šance, které vždycky přijdou. Máme šikovné útočníky, kteří to ubruslí a gól prostě musí dát.“
Kdo povede 3:2 na zápasy, bude mít výhodu
Museli jste po pondělku vydatně podporovat gólmana Růžičku, který deset vteřin před koncem pustil vyrovnávací gól?
„On se s tím srovnal. Martin byl na pokoji s Dušanem Salfickým. Sice nevím, co se tam dělo, ale určitě mu pomohl. Sami jste viděli, že se vítkovičtí hráči snažili všechno hrát do brány, stříleli odevšad, hrají na toto.“
I přes dvě porážky se dá říct, že jste byli ve všech čtyřech zápasech trochu lepší než Vítkovice. Cítíte to tak i vy?
„Je to právě tak. Ale v našem případě jde o to, že musíme proměňovat šance. Jedeme pětkrát na bránu a nedáme gól. Kdežto Vítkovice jedou jednou, bohužel vždycky Ujčík a skončí to brankou. Kdyby jel někdo jiný, třeba to tak nedopadne. V tom je myslím ten hlavní rozdíl mezi námi. Oni svoje šance využívají, my tolik ne.“
Dá se stavět sebevědomí na tom, že vás Vítkovice v základní hrací době ještě neporazily?
„My víme, že hrajeme fakt dobře. Spravedlnost tam musí být! Přeci, když jsme čtyři zápasy lepší, nemůžeme čtyřikrát prohrát. Tak to prostě je.“
Páteční zápas vypadá jako klíčový…
„No… Kdo povede 3:2, bude mít výhodu. Nejdůležitější je poslední krok, ale blíže k němu bude mít ten, kdo v pátek vyhraje.“