25.11.2006
Vladimír Gregor, fotografie Luboš Lang

Plnili jsme, co jsme měli, pochvaloval si Petr Koukal

Tradičně poctivý kus práce odvedl v utkání s Litvínovem i centr věkově nejmladší pardubické formace. Se svými křídly často vířil vzduch v obranném pásmu Litvínova a dvěma finálními přihrávkami v přesilových hrách navíc dopomohl Janu Čalounovi k hattricku. Petr Koukal nemohl být po utkání nespokojený, ačkoliv mu tvář zdobily čerstvě sešité šrámy po nešetrném zákroku holí litvínovského útočníka Jana Bendy.

Jak moc je tohle vítězství cenné?
„Tahle výhra je hodně důležitá. Měli jsme teď špatnou sérii, vlastně od zápasu s Budějovicemi jsme prohráli tři zápasy v řadě. Ačkoliv jsme třeba právě s Budějovicemi nebo Slávií nehráli tak špatně, výsledky se nedostavily. Myslím si, že nám k dnešnímu výkonu a vítězství hodně pomohla prohra ve Znojmě, kde jsme hráli opravdu hodně špatně. Museli jsme se nad sebou zamyslet a vyříkat si to. Takhle se hrát opravdu nedá a dneska ten zápas taky vypadal jinak. My jsme jej v podstatě měli po kontrolou, ale se sirénou jsme dostali gól na 4:2, což nás hodně ovlivnilo a pak hned po návratu z kabin další ve druhé minutě třetí třetiny. Naštěstí nás to ale narozdíl od Slavie nepoložilo a vybojovali jsme to.“

Co se dělo v šatně po tom nešťastném gólu na 4:2 vteřinu před přestávkou?
„V šatně jsme si říkali, že to s námi nesmí nic udělat a že musíme hrát jako ve druhé třetině. Tam neměl Litvínov skoro střelu na branku, my jsme výborně napadali, plnili jsme, co jsme měli. Hned ve druhé minutě tam ale hráč projel mezi třemi a Jánkovi to propadlo do branky. V té chvíli jsem se na chvíli bál, aby to nedopadlo zase špatně, ale naštěstí jsme to dnes zvládli.“

Jaké byly pokyny od trenérů, když se začal Litvínov ve třetí třetině zvedat?
„Bylo jasné, že oni se budou snažit nastřelovat puky a půjdou tam agresivně do nás. Útočníci měli za úkol blokovat napadající hráče, aby obránci měli trochu klidu rozehrát, nebo alespoň vyhodit. Tohle se nám přesně vymstilo se Slávií. Tam si jejich hráč vzal puk za bránou a v pohodě dojel až k nám do třetiny. Bylo důležité nepřestat bruslit a nepouštět je k nám.“

První zápas s Litvínovem jste prohráli 7:3. Jak moc se ten dnešní od něj lišil?
„V Litvínově jim tam spadlo, na co sáhli. Navíc jsme tam taky dostali branku do šatny deset vteřin před koncem první třetiny. Tam se na nás chytli, ale dneska to bylo o něčem jiném. Bylo to v našich rukách, ale trochu jsme si to zkomplikovali sami.“


Při závěrečných děkovačkách nemůže chybět ani Petr Koukal.

Trenéři po sérii proher hledali optimální složení formací, jak moc se tyto změny dotkly vaší řady?
„Hrajeme už od Budějovic v lajně s Honzou Starým a docela se nám daří. Já jsem zvyklý na „Količe“ a v podstatě je nám jedno, koho máme nalevo. Shodneme se s každým. Dnes byla změna hlavně v tom, že jsme měli dvě speciální přesilovkové formace a podařilo se nám dát dva góly, což je super.“

Na oba přesilovkové góly jste nahrával Čalounovi právě vy. Jak ty branky padly z vašeho pohledu?
„První gól byl určitě náhoda. Litvínov tam propadl, Honza Kolář rozehrával na modré čáře, ale místo přihrávky na Honzu Čalouna to dával na mě, i když byl u mě hráč. Já jsem do toho dal jenom hokejku a ono se to odrazilo směrem k bráně. „Čaly“ to tam naštěstí sklepl. Při druhé brance se nám hezky povedla souhra. Prošla tam moje přihrávka, i když ji stihli trochu zblokovat hokejkou, ale k Honzovi se to přece jen dostalo a on to pak perfektně zametl pod víko.“

Zápas poznamenal ostrý zákrok Jana Bendy, po kterém obdržel litvínovský hráč trest ve hře. Co se tam v té chvíli vlastně stalo?
„Puk se dostal po buly k mantinelu a já se snažil zablokovat Honzu Bendu, který byl u mě. Ani bych neřekl, že jsem ho nějak držel. Snažil jsem se mu jen postavit do cesty a on se mě snažil objet. Přitom se po mně ohnal a trefil mě hokejkou do hlavy. Co jsem se hodně divil, tak bylo to, že jsem byl vyloučený i já za nedovolené bránění.“

Domníváte se, že ten zákrok mohl být z Bendovy strany úmyslný?
„Nevím, jestli mě chtěl seknout jen přes chrániče, nebo jestli jsem ho nějak rozhodil. Je možné, že tam byl i kus mojí viny. Nejsem si jistý, jestli jsem tam zrovna nepadal, tak je možné, že to byla i trochu smůla. Já nevím. Myslím, že se po mně ale ohnat nemusel. Já už jsem byl za ním a nehrozilo ode mě v tu chvíli žádné nebezpečí. Těžko říct, co byl úmysl a co náhoda. Já to nechci řešit, k hokeji takové věci patří.“

Máte sešitý nos a obočí, jak složitý zákrok si zranění vyžádalo?
„Dopadlo to dobře, mám jen tři stehy, což je v pohodě. Důležité je, že nejsem nějak vážněji zraněný. Naštvaný na něj určitě nejsem, my jsme pak hráli přesilovku, jen škoda, že jsme nedali gól.“

V neděli hostíte Vsetín, nakopne vás dnešní výhra do dalšího utkání?
„Nesmíme se nechat uspat tím, že přijede Vsetín a porazí se sám. My jsme tam prohráli v prodloužení. V téhle sezóně ale není žádný outsider a i Vsetín bere body každému. Musíme na ně vlítnout a držet stejné pokyny jako dnes. Hlavně hodně bruslit, dát do toho 100% a to utkání stoprocentně vyhrát.“