Jan Hrabal
Petr Koukal přepsal historii, podruhé si dojel pro mistrovský pohár
PARDUBICE — 1973, 1987, 1989, 2005, 2010 a 2012. V těchto letech získali hokejisté HC ČSOB Pojišťovna Pardubice zlaté medaile. V posledních dvou případech si pro nejcennější trofej přijel Petr Koukal, poprvé v dějinách klubu!
| Kdo přebíral mistrovský pohár v pozici kapitána | ||
|---|---|---|
| Sezona | Klub | Kapitán |
| 1972/1973 | TJ Tesla Pardubice | Jiří Andrt |
| 1986/1987 | TJ Tesla Pardubice | Jan Levinský |
| 1988/1989 | TJ Tesla Pardubice | Otakar Janecký |
| 2004/2005 | HC Moeller Pardubice | Jiří Dopita |
| 2009/2010 | HC Eaton Pardubice | Petr Koukal |
| 2011/2012 | HC ČSOB Pojišťovna Pardubice | Petr Koukal |
Petr Koukal má ve své domácí sbírce tři zlaté medaile, poprvé triumfoval coby nadějný mladík v sezoně 2004/2005, v dalších dvou mistrovských dovedl Pardubice coby jejich kapitán. To se nikomu nepovedlo!
„Ty pocity jsou při každém titulu stejné, euforie se nemění. Všechny ty tituly byly skvělé. Nechci je nějak srovnávat, vždycky je to krásný. Všech titulů si moc cením. V roce 2010 mužstvo šlapalo jako hodinky, teď jsme měli pár zaváhání,“ prohlásil Petr Koukal.
„Jsem velmi pyšný, že jsme to dokázali. Ve čtvrtfinále jsme mohli balit kufry, teď máme pohár. Byla to ohromná klika, ale věřili jsme tomu, že budeme mistři. V sedmém zápase proti Vítkovicím jsme zažili ohromné nervy, navíc kvůli zranění jsem zůstal jenom na střídačce. Od té série jsme chtěli hrát víc z obrany a to se nám pak vyplatilo,“ nechal se slyšet první centr HC ČSOB Pojišťovna Pardubice.
I v dalších fázích vyřazovacích bojů se pardubičtí hokejisté museli vypořádat s nepříjemnými patáliemi. V semifinále s Libercem i ve finále s Kometou Brno prohrávali 1:2 na zápasy. Pak ale dokázali zvítězit třikrát v řadě a ukázali obrovskou sílu kolektivu.
„Benyho“ gól byl rozhodující
Rozhodující krok udělaly Pardubice minulý čtvrtek v Brně. Pouze jednou dokázali domácí vyrovnat pardubický náskok, ve druhé třetině Východočeši utekli na rozdíl třech gólů a tento náskok stvrdili.
Kometa tlačila, třeba v úvodu druhého dějství měla obrovské šance. „My jsme tři minuty nevyjeli z pásma. Brno na nás nastoupilo ve velkém stylu a my nevěděli, která bije. To byl kolotoč. Pak jsme se ale dostali do protiútoku a Václav Benák fláknul do puku a gól. Podle mě to byl rozhodující moment,“ měl jasno.
„V předchozím zápase jsme málem ztratili vedení 6:2. Tento strašák pořád trval. Už jsme nechtěli, aby se to opakovalo. Pořád jsme se hecovali, chodili na led v krátkých střídáních. Brno trošku změnilo hru, centrům jsem proto říkal, že se mají beky snažit vytlačovat k mantinelu, protože kolem nás snadno projížděli. Hrozila přečíslení, ale nakonec jsme utkání doválčili dobře,“ byl rád Petr Koukal.
Sladký konec v Pardubicích
Pak už to byl i boj s hlavou, která si uvědomila, že se Pardubice dotýkají mistrovského poháru. „Samozřejmě, bylo těžké, abychom to v té palici neměli, vyburcovali jsme se do poslední třetiny a oprostili se od takových myšlenek. To bylo důležité, táhli jsme to až do samého konce a při něm jsme se mohli radovat,“ řekl pardubický kapitán.
Petr Koukal odehrál pravděpodobně poslední zápas za tým HC ČSOB Pojišťovna Pardubice. Svou misi na východě Čech považuje za splněnou, nyní by si rád okusil zahraniční angažmá. Nejčastěji se skloňuje Kontinentální hokejová liga a Nižněkamsk…
„Život jde dál, těším se na změnu. Jsem rád, že se teď někam posunu a zkusím něco nového. Jsem rád, jak to dopadlo. Takový konec je sladký, jsem za to týmu vděčný,“ doplnil Petr Koukal.