25.02.2016
Jan Hrabal

Musíme se dívat jen na sebe, ví Miroslav Kopřiva

PARDUBICE — Takřka po měsíční pauze se do branky Pardubic vrátil gólman Miroslav Kopřiva. V úterním zápase v Liberci předvedl sedmatřicet zákroků proti střelám Bílých Tygrů, prohře 2:4 ale nezabránil. „Byli jsme blízko bodovému zisku, nepovedený závěr utkání mě velmi mrzí,“ řekl dvaatřicetiletý brankář Dynama.

O své nominaci na utkání se dozvěděl den předem. Do utkání jsem šel s čistou hlavou. Bohužel utkání nedopadlo dle našich představ, naději na bodový zisk jsme ztratili v samotném závěru, to zamrzí. První dva góly byly, dá se říci, vlastní, to je smůla. Při prvním mi puk nešťastně srazil Honza Zdráhal, druhá střela byla tečována naším obráncem. Při třetí trefě domácích to bylo podle mě na hraně, možná tam byla vysoká hůl. Byl jsem o tom v ten moment přesvědčený. Škoda zmíněného konce…“

První gól jste inkasoval hned na začátku, navíc byl vlastní. Jak vám v ten moment bylo?
„Musím přiznat, že jsem byl pořádně naštvaný. Jsem ale už zkušený brankář, takže jsem se z toho snad rychle oklepal, před námi bylo ještě padesát sedm minut. Takový moment je nutné hodit za hlavu a soustředit se, abych pomohl týmu.“

S Janem Zdráhalem jste se o této brance bavili?
„Honza se mi samozřejmě omlouval, ale nemá za co. Takové branky padají ve všech ligách, to se zkrátka stává. Samozřejmě při zpětné analýze můžete řešit, zda jste měl dříve klečet, nebo co můžete udělat jinak. Zkrátka se to takto stalo, je nutné to přijmout, oklepat se a jít do zápasu, protože byl stále před námi.“

Zmínil jste tečovaný puk při brance na 2:1 pro Liberec, přesto poté Dynamo vyrovnalo na začátku třetí třetiny. Jak jste cítil tyhle chvíle, kdy hráči před vámi hráli obětavě, aby vydřeli alespoň bod?
„Kluci hráli na sto procent, dvakrát dotáhli jednobrankové vedení Liberce. Říkal jsem si, že to musíme zavřít a aspoň bod urvat. Bohužel se to nepovedlo – za třicet sekund jsme dostali dva góly. Musím uznat, že ten druhý byl po nádherné kombinaci domácích.“

Při brance na 3:2 z pohledu domácích jste výrazně protestoval proti vysoké holi…
„Říkal jsem rozhodčímu, že si myslím, že to je nejméně na hraně, ať se podívá na video, když má tu možnost. On mi tvrdil, že to bylo v pořádku. Já jej jen žádal o pohled videorozhodčího, za to jsem dostal desetiminutový trest.“

Díval jste se na tuto situaci po zápase?
„S trenérem brankářů jsme to samozřejmě probírali. Podle mě to nebylo zcela jasné, aby to rozhodčí rozsoudil napřímo z ledu, ale třeba měl lepší úhel pohledu a vzal to na sebe. Neříkám, že vysoká hůl byla, ale podívat se na video zabere chvíli, je tady od toho, aby rozhodovalo podobné situace.“

Ještě před tímto momentem jste se svalil na zem po zásahu pukem pravděpodobně do klíční kosti…
„To byla pěkná pecka z jízdy golfovým úderem… Dostal jsem pukem přímo do klíčku, v první chvíli jsem si myslel, že mám po rameni. Pomohl mi obstřik, po něm to bylo lepší. Trošku mi to masér zamrazil, ve středu jsem absolvoval pro jistotu lékařské vyšetření, které potvrdilo, že vše je snad v pořádku.“

Klíčové je vyhrát a to se nám nepodařilo

V utkání jste si připsal sedmatřicet zákroků, byl jste v plné permanenci. Jak se vám chytalo?
„Vždycky je pro brankáře lepší, když je pod permanencí střel. Důvěru vám i celému týmu dodá, když vám nevypadávají, ale doopravdy je chytáte. Je úplně jinak, kolik zákroků za zápas máte, zda jich je dvacet nebo čtyřicet, klíčové je ho vyhrát a to se nám bohužel nepodařilo. Body jsme z Liberce nepřivezli – to mě mrzí nejvíce.“

Jaké jsou tedy vaše osobní pocity ze zápasu?
„Tohle se těžko hodnotí. Samozřejmě jsem rád, že jsem se vrátil do brány, ale jsem zklamaný, že jsme prohráli. Kvůli tomu jsme do Liberce jeli, byť byl první. Těžko se mi hovoří po porážce, zkrátka jsme nezískali ani bod, proto nejde zápas ani po pocitové stránce hodnotit dobře.“

Dynamo sice v Liberci prohrálo, ale předvedlo velmi nadějný výkon. Co vy na to i směrem k příštím utkáním?
„My potřebujeme sbírat body a to za každou cenu. Nejsme v situaci, kdy můžeme předvádět nádherný hokej, my musíme vyhrávat, klidně ať hrajeme ošklivě. Musíme výsledku utkání přizpůsobit úplně všechno. To je základ. Když budeme hrát hezky a budeme prohrávat, tak je to k ničemu. Není kam uhnout, jedině my si můžeme závěr sezony uhrát. Nikdo nám nepomůže. Liberec má dvakrát tolik bodů oproti nám a my sahali nejméně po bodu. Bílí Tygři ale nakonec ukázali rozdíl mezi oběma mužstvy – oni v součtu udělali méně chyb a naše dokázalo využít. Proto oni jsou nahoře a my dole.“

Jak vnímáte, že úterní výsledky šly Pardubicím na ruku?
„Aspoň něco, ale o to více mě štve, že jsme v Liberci něco neuhráli, zvýšili bychom tak náskok na Litvínov i Karlovy Vary.“

Pardubice hrají o všechno, potřebují doslova každý bod. Jak těžké jsou tahle utkání po psychické stránce?
„Když hrajete play off, tak se sice stresujete, ale nemáte moc čím. Když vypadnete, máte jenom po sezoně. Tady hrozí baráž a to je obrovský strašák. Nesmíme se z toho podělat, ale naopak je třeba hrát naši hru, kterou nám trenér dává do hlavy. To je pro nás velmi důležité. Musíme toto plnit všech šedesát nebo pětašedesát minut. Když se někdy něco vypustíme, málokdy se vám to podaří napravit. My se musíme hlavně dívat jen na sebe – nikdo jiný to za nás neuhraje, to je třeba si uvědomit. Je třeba makat. Vím, jsou to řeči, ale ono to tak opravdu je. Náš tým má na to hrát výše. Nechceme nechávat všechno na poslední zápas, teď hrajeme o to vytvořit si jakýkoliv náskok.“

Vloni jste chytal baráž za Chomutov s průměrem 1,64 obdržené branky na zápas a úspěšností 92,66 procenta…
„Hlava je obrovsky důležitá, je náročné. Jsme tu od toho, abychom zvládli závěr sezony tak, abychom do baráže nešli. Záleží na maličkosti a všech detailech. Když na nich zapracujeme, nemáme se čeho bát.“