23.12.2012
Jan Hrabal

Milan Kokš se stal Brňanem, Pardubicím však přeje stále

PARDUBICE — Bývalý útočník Milan Kokš patřil mezi obávané hráče Pardubic v 60. letech. Formace Stanislav Prýl – Milan Kokš – Zdeněk Špaček vždycky přiváděla diváky do varu. V osmadvaceti letech přestoupil její centr do Brna, za tehdejší ZKL nastoupil v pěti sezonách, získal zde dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili.

„Stále Pardubicím fandím a řeknu to klidně i klukům v Brně. Třeba finále jsem vzal absolutně sportovně. Kometa měla čtyři zraněné hráče, troufnu si tvrdit, že kdyby k tomu nedošlo, tak by dopadlo jinak,“ usmívá se Milan Kokš.

Ten se v Brně usadil, do Pardubic se však rád vrací. „V Brně byla vynikající parta, to platí dodnes. S legendami se scházíme na hokeji. Když mám možnost přijet do Pardubic, tak se rád podívám i sem,“ říká někdejší šutér, který v sezoně 1965/1966 vstřelil osmadvacet gólů.

Bývalý útočník Milan Kokš patřil mezi obávané hráče Pardubic v 60. letech. Formace Stanislav Prýl – Milan Kokš – Zdeněk Špaček vždycky přiváděla diváky do varu. V osmadvaceti letech přestoupil její centr do Brna, za tehdejší ZKL nastoupil v pěti sezonách, získal zde dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili.

Milan Kokš

Milan Kokš

Bývalý pardubický útočník se narodil 25. května 1940 v Pardubicích. Zde začínal s hokejem na zamrzlém Matičním jezeře, kde ho objevil trenér Bohuslav Rejda. V dresu Dynama a Tesly Pardubice nastupoval v letech 1957 až 1968 ve 343 utkáních. Centr s číslem 10 působil v útočné formaci Stanislav Prýl – Milan Kokš – Zdeněk Špaček, která přiváděla diváky vždy do varu. Oblékl také reprezentační dres ČSSR v 17 utkáních. Potom odešel do Brna, kde se stal později i ligovým rozhodčím a úspěšným trenérem. V sezonách 1999 až 2000 vedl také reprezentační družstvo žen České republiky.

Milan Kokš nastoupil i k sedmnácti zápasům v československé reprezentace, startoval rovněž na mistrovství světa v roce 1966 v Jugoslávii, na kterém vstřelil tři branky. Československo skončilo druhé za Sovětským svazem.

„Má cesta do národního mužstva byla trnitá, byl jsem v B týmu Československa od vojny. Když se přijeli z Prahy podívat, tak se mi nepovedl zápas. Hrál jsem čtyři až pět zápasů dobře, ale tak to nevyšlo,“ vzpomíná.

„V roce 1966 jsem byl náhradníkem na mistrovství světa, v pozici čtvrtého centra jsem odjel na šampionát. Přitom se hrálo jen na tři lajny. Hrál jsem místo zraněného Jaroslava Holíka a když se vrátil do sestavy, tak si Josef Černý zlomil nohu a já hrál dál. Obehrál jsem celé mistrovství světa a myslím si, že bylo úspěšné,“ pokračuje Milan Kokš.

Po skončení aktivní hokejové kariéry se stal rozhodčím. Důvod? U ledního hokeje, pokud možno mezi mantinely, chtěl zůstat. „To byla také trnitá cesta, začínal jsem u žáčků. Za pět let jsem se dostal do ligy a když jsem přijel do Pardubic, tak na mě lidi pískali. Ale já se vždycky šprajcnul, jak se říká,“ usmívá se.

„Pardubice neustále sleduji a fandím jim. Rád se do rodného města vracím, letos jsem viděl druhé utkání. Jezdím sem na kontrolu se srdíčkem a po ní jsem šel na Chomutov. Parduice vyhrály 5:0. Mí bývalí spoluhráči vtipkovali, že budu muset jezdit častěji, že jsem přivezl štěstí,“ dodává Milan Kokš.