15.01.2008
Jan Hrabal, fotografie Vladimír Škorpík

Gól na 3:2? Ten byl můj, není co řešit, vzal jej na sebe Ján Lašák

PARDUBICE — Čtyři vítězství v řadě. S takovou bilancí se mohou pochlubit hokejisté HC Moeller Pardubice. Jenže mužstva okolo toho pardubického v průběžné extraligové tabulce rovněž sytě bodují, a tak Moeller stále musí dohánět ztrátu, aby se dostal do předkola play off. V posledním zápase se Pardubicím povedlo udolat Znojmo v poměru 3:2. A, jak už to tak bývá, významný podíl na tomto výsledku měl gólman Ján Lašák. Ten chytil 32 střel soupeře. „Čtyři výhry v kuse? Je to dobrý pocit. Máme z toho pochopitelně radost. Ale musíme si uvědomit, co za takovými výhrami je a pokračovat dále,“ říká pardubický brankář.

Odvedl jste výborný výkon, chytil bezpočet velmi nebezpečných šancí soupeře, ale druhý inkasovaný gól mohl trochu jít na váš vrub. Co se to tam přihodilo?
„To byla moje obrovská hrubka, prostě jsem jim nahrál na gól. Končilo oslabení, chtěl jsem vyhodit, protože tam Peter Pucher najížděl, zkrátka klasické vyhození kotouče z pásma, kterých mám za sezonu několik. Jenže mi to skočilo, rozehrál na soupeře a padl z toho gól. To byla moje chyba na 3:2. Tady není co řešit, byl to můj gól.“

Vyhození vám tedy nesedlo?
„Kotouč mi přeskočil čepel, pak jsem do toho tak plácnul. Měl jsem to raději podržet, bylo by to 3:1 a hráli bychom ve větším v klidu.“

Po tomto gólu k vám jezdili spoluhráči. Co jste si říkali?
„Kluci mě přišli povzbudit. Já to ale v záplavě nadávek na mou osobu příliš nevnímal.“

Takže vás ta hrubá chyba nemotivovala?
„Možná jste to viděli, že jsem na začátku byl trochu rozházený. Pak jsem se postupně zklidnil, kde jsem si říkal, co jsem dobře udělal. Jak říkám – v tomto momentu jsem se opravdu velmi popálil, doufám, že mi to pomůže dále.“

Pardubický brankář Ján Lašák je oporou Moelleru.

Zase v závěru jste vychytal dvě tutovky Radka Hamana…
„Byly tam nějaké šance. Kluci mi říkali, že děkují, ale já jim hned odpovídal, že jsem nenapravoval jejich chyby, ale tu svou. Jsem velmi rád, že jsem se takhle spálil a že jsme dokázali vyhrát. O tom jsem šťastnější.“

Poslední zápasy se vám výsledkově daří, přitom hrajete bez čtyřech pěti hráčů základní sestavy. Drží tým více při sobě?
„Chybí nám Petr Sýkora, Libor Pivko, Miro Hlinka a David Havíř. To jsou špičkoví hráči, scházejí nám. My ale nad tím nesmíme přemýšlet a hrát s tím, co máme. Kádr je široký, mladí kluci dostávají šance a chytají se. Máme asi nejmladší obranu ligy, teď třeba Jakub Nakládal hraje skvěle, vyletěl jako kometa. Hraje opravdu dobře, snad mu to vydrží. Hráče nahradíme.“

Snažíte se, když před vámi hrají mladíci, je více usměrňovat a řídit v defenzívě?
„Když stíhám, tak se o to pochopitelně snažím. Ale občas to je takový kolotoč, že to nejde. Snažím se, samozřejmě. Oni pomáhají mně, já se snažím jim.“

Musíme makat nahoru dolů celých šedesát minut

Poslední čtyři utkání vám vyšla – získali jste v nich 10 bodů. Co za tím je?
„Tvrdá práce, dodržování taktických pokynů, hrát vše naplno a trochu vypnout v hlavě. Protože pokud člověk trochu moc přemýšlí, zda udělá nebo neudělá chybu, to není dobré. Lepší je hrát uvolněně a říkat si, že to je jen sport, kde chci vše dělat co nejlépe.“

Už se tedy blýská v Pardubicích na lepší časy?
„Už jsem na to leckdy vzpomínal, že vždy po dvou výhrách, jsme o tom mluvili. A pak jsme spadli doslova na hubu. Proto říkám: čas vše ukáže. Myslíme teď jen a pouze na následující zápas.“

Je cítit, že spoluhráči jsou na ledě sebevědomější?
„Ještě to stále není ono. Chce to ale hrát šedesát minut tak, jak jsme hráli prvních deset proti Znojmu. To jsme je mohli přeběhnout neskutečným způsobem, to jsme byli o dvě třídy lepší. Takhle musíme pokračovat i v dalších zápasech.“

Spolupráce mezi hráči v poli a brankářem musí fungovat. Jinak defenzíva „hapruje“.

Váš výkon je stále na vlnách: jste schopni odehrát výbornou třetinu, kde si soupeř „ani neškrtne“, ale pak přijde útlum, ve kterém mu třeba v pěti minutách sami pomůžete dostat se do hry…
„To je tou psychikou. Tohle přesně musíme odstranit. Musíme makat šedesát minut nahoru dolů.“

Stále ztrácíte body na postup do předkola play off. Nyní jedete do Liberce. Ten je sice ve středečním zápase favoritem, ale vy jste dokázali naposledy v Tipsport areně sehrát na jednu stranu povedený a na druhou smolný zápas, který jste prohráli až v prodloužení…
„Mají také zraněné hráče jako my, ale rovněž mají k dispozici široký kádr. Čeká nás těžký zápas. Musíme hrát dobře a bojovat jako v Karlových Varech. Tam jsme hráli jako tým, tlačili se do brány, neuhýbali ze soubojů. A stejně musíme hrát i tam.“

Na desáté místo ztrácíte pět bodů, máte výhodu dvou dohrávek, což je možnost zisku o bod více. Vy vlastně máte postup do předkola play off ve svých rukou…
„Tak to je. Stále to tak platí. Je lepší, že se tam o postup do play off mele více mužstev. Vzájemné zápasy máme zatím s většinou klubů lepší, to nám může pomoci. Stále věřím, že se do play off dostaneme a udělám pro to všechno.“