Jan Hrabal
Baráž budu prožívat, vzkazuje odchovanec Lukáš Radil
PARDUBICE — Útočník Lukáš Radil je nyní na kempu české hokejové reprezentace, jejíž trenéři postupně skládají tým pro mistrovství světa. Šestadvacetiletý útočník sleduje i svůj mateřský klub, který čekají jedny z nejdůležitějších zápasů historie.
| Statistiky Lukáše Radila | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Soutěž | Utkání | Branky | Nahrávky | Body | +/− | Tr. minuty |
| Kontinentální hokejová liga | 113 | 25 | 40 | 65 | +5 | 80 |
| Tipsport extraliga | 275 | 48 | 74 | 122 | +13 | 80 |
Klubová sezona vám skončila. Jaká byla?
„Abych se přiznal, tak nic moc… Ve Spartaku jsme chtěli bojovat o play off a to se nám bohužel nepodařilo. Už někdy 10. ledna jsme ztratili kontakt v boji o postup a jsem z toho zklamaný. Čekal jsem, že zabojujeme více. Bohužel stalo se. Po Novém roce jsme chytili špatnou sérii, prohráli jsme jedenáct zápasů v řadě a už se to vezlo.“
Jak to kousali spartakovští fanoušci?
„Moc ne, to je pravda. Přišli za námi říci něco do kabin, chtěli nás podržet, ale pak se to trochu nešťastně zvrtlo, ale stalo se. Radili nám, jak máme hrát. Každý může říci svůj názor.“
Sezona vám ale nekončí, nyní jste na sraz národního týmu…
„Chci zabojovat o to, abych si zahrál na mistrovství světa. Je to můj sen. Nějaký čas o tento cíl bojuji, kdyby se mi to podařilo, byl bych opravdu rád. Na šampionát vede dlouhá cesta, čeká nás šest týdnů přípravy – uvidíme.“
Jak stíháte sledovat pardubické Dynamo?
„V Rusku mám mezi utkáními dost času a vždy si najdu nějaký, abych zůstal v kontaktu s mateřským klubem. Doma mám české programy, takže se dívám i na zápasy… Co k tomu říci? Je to veliká škoda… Teď čeká kluky nejdůležitější část sezony a já věřím, že to zvládnou!“
Jste hodně v kontaktu zejména s Lukášem Nahodilem, že?
„Jemu vždycky napíši, když vstřelí pěknou branku. Třeba ta v Plzni na podzim, ta se mu opravdu povedla, puk stál dvě vteřiny na brankové čáře a pak to tam dorazil. Ale to je sranda – s Lukášem jsme hráli, kamarádíme se. Jsem dost v kontaktu s Tomášem Kautem, občas i s těmi staršími prohodím pár slov. Vazby tady jsou – bydlím tady. Když sem přijedu, jdeme si popovídat na večeři, popovídáme si.“
Před odjezdem na přípravu s českou hokejovou reprezentací jste trénoval v Tipsport areně…
„To bylo super – já tuhle halu mám snad ze všech nejradši! Ona je moje asi nejoblíbenější.“
Čím to?
„Historie, co se v ní všechno stalo, mě oslovuje. I já zde zažil spoustu pěkných chvil, párkrát si na některé věci vzpomenu.“
I na baráž v roce 1996, kdy vám bylo šest let?
„Tak o ní jsem slyšel pouze.“
A co mistrovský titul 2005?
„To jsem chodil fandit! Byla výluka, chtěl jsem vidět hráče z NHL v akci, to jsem tady byl neustále.“
Měl jste už tehdy touhu hrát za A tým?
„Já si to právě ani moc nemaloval, v dorostu a juniorce to se mnou vypadalo všelijak. Spíše jsem se díval na postupné mety. Pamatuji si, že první šanci v A týmu jsem dostal při play out v roce 2008, tam jsem získával první zkušenosti. To jsem byl vykulený, ani jsem si to neuvědomoval. Naplno jsem nikdy nevěřil tomu, že bych mohl hrát lední hokej na takové úrovni.“
Nyní jste hráčem Spartaku Moskva. Dá se tento klub srovnávat s Pardubicemi?
„Nějaké podobnosti se najít dají. Obecně v Rusku jsou kluby mladší, nedávno se ve Spartaku slavilo 70 let od jeho založení. Fanoušci chodí na Spartak dlouho, je to pro mě tradice podobně jako v Pardubicích. Kluby jsou v tomto podobné.“
Uznávají tam legendy jakou je třeba pan Vladimír Martinec v Dynamu?
„Musím se bohužel přiznat, že ze začátku jsem jich mnoho neznal, mají své zastoupení ve vyšším vedení, často je potkávám. Na každý domácí zápas klub připraví slavnostní buly a toho se ujme některá z legend. Pokaždé přijde mistr světa nebo olympijský vítěz, případně držitel obou titulů. Je to dané tím, že Sovětský svaz ve své éře získal mnoho medailí a kdo nemá zlatou, tak vlastně nic neznamená. To samozřejmě zlehčuji.“
Líbí se vám v Moskvě?
„Je nádherná. Když to srovnám s jinými městy v Rusku, tak je to znát. Moskva je fajn, i v klubu se mi líbí. Hraji za Spartak dva roky a přiznávám, že mi k srdci přirostl.“
Ale stále sledujete i Pardubice…
„Na svůj mateřský klub nemohu zanevřít. Teď čeká na Dynamo baráž a budu ji prožívat! Když si najdu čas, přijdu se i podívat. Nejde třeba ani tolik myslet na bohatou historii, takové věci spíše svazují, už před sezonou jsem ale tvrdil, že Pardubice mají dobrý tým, který patří jinam. Až se divím, že jsou takhle dole. Neumím si představit, že by se tady extraliga nehrála. Pardubice jsou hokejové město, na každý zápas chodí mnoho fanoušků… Já to neovlivním, ale palce držet budu a věřím, že Dynamo uhraje baráž v pohodě.“