19.11.2011
Jan Hrabal

Martin Bartek: Slavii vyšel začátek, pak si to už zkušeně pohlídala

PARDUBICE — Sice se po měsíci trefil, ale i tak měl náladu pod psa. Pardubice totiž nezvládly domácí zápas se Slavií Praha a podlehli jí 2:3. Martin Bartek se sice na začátku třetí třetiny trefil a snížil. Alespoň na bod ale Pardubice nedosáhly.

„Když Slavia vede, tak hraje velmi dobře. Mají propracovaný herní styl, jim vyšel začátek a pak si to pohlídala,“ hodnotil třetí výhru Slavie v Pardubicích v řadě. Martin Bartek tak stále čeká na první domácí výhru nad Slavií Praha v dresu Pardubic.

V čem byla Slavia lepší oproti vám?
„Prvních deset minut a oni dali dva góly. Ve druhé třetině jsme sice snížili, ale pak jsme hned inkasovali. To by se nemělo stávat.“

Hodně vás překvapilo, jak aktivně na vás Pražané nastoupili?
„Oni nejsou v příjemné situaci, takže potřebovali změnit svůj styl hry. Nám by to mělo vyhovovat, napadali nás dvěma třemi hráči a o to více šancí bychom měli mít. Jenže my tento jejich začátek nezachytili a potom jsme to nezvládli otočit.“

Vy jste sice ve druhé třetině snížili na 1:2, ale pak jste záhy inkasovali. Byla to veliká psychická rána?
„To rozhodně! Jeli navíc dva sami na brankáře, to je hrůza. To se nám stalo v této sezoně poněkolikáté, to je hodně špatné… Škoda, že se to nestává nám.“

Třetí třetina ale začala podobně jako v Mladé Boleslavi. Hned jste snížili na jednobrankový rozdíl a bušili do slávistických vrat…
„Jenže jsme faulovali, to bylo špatné. To byl problém. Podobné to bylo i v Mladé Boleslavi, nesmíme dělat fauly v útoku, když už, tak v obranné třetině, abychom zamezili soupeři skórovat.“

Slavia vyhrála v Pardubicích potřetí v řadě. Čím to je?
„Pamatuji si, že i vloni nám vždy dali první branku. Oni dokáží hrát venku hokej, který je potřeba. A když skórujete, tak se vám pak hraje daleko lépe.“

Střelecky jsem se trápil, snad to začne opět padat

Co říkáte na Jonathana Sima, kterému se v Pardubicích příliš nedařilo, a za Slavii vstřelil právě Pardubicím vítěznou branku?
„Tak to bývá… Když někdo jde hrát proti svému bývalému klubu, tak se vyhecuje a jemu to tam padlo po naší chybě. Šli sami na brankáře, to by se nemělo stávat.“

Vy jste se gólově prosadil po měsíci. Jste přes porážku rád, že jste se trefil a prolomil střelecké trápení?
„I vloni jsem byl v listopadu slabší, nevím, čím to je. Možná to bude tím, že Radovan Somík vypadl ze sestavy, mně hodně záleží na tom, s kým hraji a jak si sedneme. Třeba Honza Buchtele a Robert Kousal mají super zápasy, já se snažil, ale nešlo to. Teď jsme tam s Honzou Starým a to je jeden z nejlepších defenzivních hráčů celé ligy. Každý puk dával na mě a pak jsme se dostávali do šancí.“

A právě vy spolu s Robertem Kousalem jste byli podepsáni pod oba góly…
„U první branky to byla práce Honzy Starého, vybojoval kotouč a my šli dva na jednoho. Při druhém gólu to Honza zachytil na mantinelu a nahrál Robertovi. Ten mi to dal ideálně přes pásmo. Pomohli jsme si a snad to bude takhle pokračovat.“

Překvapivé bylo řešení první zmíněné situace, vy toto spíše řešíte střelou. Proč jste nahrával Robertu Kousalovi?
„Předtím jsem to takto zkoušel a nevyšlo, tak jsem si řekl, že to změním. Bek možná čekal, že budu střílet, tak jsem to posunul na Roberta. Trefil to parádně.“

Musím říci, že vaše radost po gólu na 2:3 byla obrovská!
„Jistěže! Jsem tu, abych sbíral body a pomáhal týmu. Trápil jsem se, ale docela se naštěstí vyhrávalo. Chci mužstvu pomáhat, tak snad mi to tam zase začne padat.“

Zmínil jste absenci Radovana Somíka. Hodně vám chybí a ptáte se, jak na tom je?
„Denně se ho ptám na stadionu, jak to s ním vypadá. Snad to dopadne co nejdříve! Připravujeme se tak, aby po návratu byl ve stoprocentní formě, je velmi poctivý. Takový hráč by chyběl každému mužstvu.“