Radovan Somík usilovně rehabilituje, na led se chce vrátit co nejdříve

Ten moment má lecjaký fanoušek pardubického hokeje před očima. Odehrál se v domácím střetnutí s Kladnem přímo před střídačkou východočeského celku. Radovan Somík získal kotouč a kličkou do středu se chtěl vyhnout Liboru Procházkovi. Ten mu však cestu zatarasil nohou, nepříjemný pád a zranění bylo na světě.

„Liborovi jsem se vyhýbal, v posledním momentě, kdy věděl, že mě netrefí tělem, tak vystrčil koleno a natrhl jsem si zadní stehenní sval v úponové části. Těžko říci, kdy se toto svalové zranění zcela vyléčí. Záleží na hojení, je to specifické, doba léčení se těžko určuje,“ prohlásil Radovan Somík.

Dohrávku 10. extraligového kola nedohrál. Půl minuty před koncem druhé třetiny za pomoci spoluhráčů odjel do kabiny a mezi extraligové mantinely se zatím nevrátil. „Snažím se vše urychlit rehabilitací, laserem, cvičením a dalšími pomůckami. Chce to čas, dají se věci urychlit, ale není to ze dne na den. Zázraky tady nefungují. Chci dobu léčení zkrátit co nejvíce, budu rád, až opět budu moci nastoupit,“ poznamenal.

Prognózy lékařů po detailních vyšetřeních byly neúprosné: doba léčení zabere šest až osm týdnů. „Doufám, že to trochu zkrátíme, ale druhá věc je dohnat tréninkové manko. Momentálně mám nohy vypojené, nemohu je posilovat a věnovat se jim. Nějaký čas zaberou tréninky,“ konstatoval Radovan Somík.

Ten sice nemůže trénovat s mužstvem, to však neznamená, že dny tráví doma na kavalci. Naopak! Jeho denní režim je časově velmi náročný. „I v době zranění je potřeba pracovat na partiích, které jsou v pohodě a je třeba je zatěžovat. Nehýbat se dva měsíce by bylo hodně nezodpovědné a návrat by se jen protáhl. Snažím se posilovat vršek těla, provádět aerobní činnost, ale ne v obyčejném rozsahu, to nemám zatím dovolené,“ popsal pardubický útočník.

„Dělám věci, při kterých nemám zdravotní problémy. Poté přichází na řadu rehabilitace, chodím na ultrazvuk, masáže, je tam světelná terapie, takže se snažím toho brát co nejvíce. Každá z těchto věcí zkracuje léčení, je v mém zájmu se vrátit co nejdříve na extraligový led,“ pokračoval ve výčtu.

Všechny zápasy se snaží sledovat

Domácí zápasy tráví většinou v kabině. Tam si zapne televizor a sleduje přenos z arény, během přestávky povzbuzuje spoluhráče, kteří nedávno vyhráli tři zápasy v řadě. Poprvé v sezoně.

„Při sezení mám problémy se svalem, a tak sleduji zápasy v kabině, nebo v televizi a na internetu. Tam se dívám i na venkovní zápasy. Díval jsem se na poslední duel ve Vítkovicích, tam mě mrzí porážka, mohli jsme si alespoň nějaký bod odvézt,“ řekl.

Pardubičtí hokejisté mají po dvaceti odehraných zápasech čtyřiatřicet bodů. V extraligové tabulce uzavírají elitní čtveřici. Vloni měli Východočeši touto dobou ještě o dva body více a byli třetí.

„Vždycky může být lépe. Chceme se dostat do play off, to je jasné, ale je nyní brzy hovořit o tom, zda jsme v klidných vodách. Když se podíváte na tabulku, tak mezi prvním a třináctým je pár bodů. Každý zápas motá s tabulkou, proto zůstáváme při zemi s tím, že každý zápas musíme odehrát naplno a zisk tří bodů je zlatý,“ řekl Radovan Somík, který se těší, až bude opět pomáhat mužstvu přímo na ledě.

„Neumím si užít zápas, který nehraji. Já mám na tribuně daleko větší nervy, na ledě s tím mohu něco udělat a pomoci týmu. Co se týče našich zápasů, které se kolikrát rozhodují až v samotných závěrech, tak to svědčí o vyrovnanosti ligy. Tato utkání jsou zajímavé divácky, v žádném není hned rozhodnuto a vše je otevřené. Zvraty si lidé více pamatují a vnímají je,“ doplnil útočník HC ČSOB Pojišťovna Pardubice.