Jan Hrabal, foto: Luboš Lang a Vladimír Škorpík
Hráči se shodují: je třeba sjednotit metr posuzování zákroků
Nová sezona s sebou přinesla do ledního hokeje novinky v pravidlech. Ty byly umocněny přísnějším trendem posuzování zákroků rozhodčími. Všechny tyto změny mají jediný cíl: více vstřelených branek během utkání. Během tří kol napadalo při zápasech HC Moeller celkem osmnáct branek – čili šest gólů na zápas, což je zatím nadprůměr oproti minulým letům. Na druhou stranu také přibylo mnoho vyloučení, což neprospívá plynulosti hry. Hokejoví fandové, kteří chtějí sledovat zápas plný pěkných kombinačních akcí, jásají. Naopak ti, jež baví řinčení na ledě z osobních soubojů, pláčou.
Hokejová veřejnost přijímá všechny úpravy velice rezervovaně. Všichni se asi shodnou v tom, že je nutné vymýtit z hokeje nečisté zákroky a důsledně je trestat. Na druhou stranu shoda vázne v metodě, jak toho dosáhnout.
Miroslav Hlinka: Zákroky za hranicí se musí trestat
Nový kapitán HC Moeller Pardubice Miroslav Hlinka vede své mužstvo na vrcholu průběžné extraligové tabulky a zároveň je nejlepším „Pardubákem“ v hráčských statistikách. Nový vůdce mužstva si změny spíše pochvaluje, přesto si uvědomuje jejich nedostatky, které by bylo užitečné odstranit. „S tímto trendem se musíme vypořádat. Je to pro nás novinka, takže si musíme zvykat. Celkově si myslím, že to hokeji prospívá. Nedovolené zákroky nesmí rozhodčí tolerovat,“ říká slovenský reprezentační útočník.
Pardubice v dosavadních třech kolech zinkasovaly celkem 34 dvouminutových trestů, což je více než deset na jedno utkání. HC Moeller zatím ale neobdržel v oslabení branku, naopak dvakrát při početní nevýhodě skóroval. Východočeši proměnili celkem sedm přesilových her. Hra v nestandardním počtu hráčů se Moelleru zatím daří.
„Od trenérů jsme pochopitelně nabádáni, abychom se vyvarovali faulů. Oslabení samozřejmě nejsou příjemná, ale zatím nám to v nich jde. Daří se nám plnit taktické pokyny při hře ve čtyřech,“ konstatuje Miroslav Hlinka.
HC Moeller Pardubice nemá sestaveny speciální formace na přesilovky. Dnes, kdy se většina zápasu nehraje v pěti proti pěti se tato varianta ukazuje jako výhodná. „Trenéři to v těchto situacích nemají jednoduché. Osobně si myslím, že je správné, že přesilovky hrají všichni. Ono to snad ani jinak nejde, nedokážu si představit, že by na všechny přesilovky v utkání chodilo jeden a půl pětky. To by nešlo zvládnout kondičně,“ myslí si útočník Hlinka.
„Jsem rád, že se na nich točíme všichni. Připočtěme k tomu ještě oslabení, která musíme nějak odehrát. Je to každopádně těžké rozhodování pro trenéry,“ doplňuje.
Miroslav Hlinka bojuje před brankou Rabatu Kladno v úterním utkání. Není moc tvrdý?
Nový trend posuzování jednotlivých zákroků hodnotí Miroslav Hlinka spíše pozitivně. Jediný významný problém spatřuje v nejednotném metru rozhodčích. „Každý arbitr má různé měřítko a styl celého rozhodování. To mi nepřijde dobré,“ pokračuje.
„Některé týmy ale hrály vyloženě zápas a hokeje tam moc nebylo. Jsem pro, aby se takhle pískalo i dál, osobně mi to nevadí. Zákroky, které jsou za hranicí pravidel, musí být postihovány,“ přemítá Miroslav Hlinka, který patří k hráčům, kteří vyhledávají souboje a hrají agresivně.
„Vždycky jsem byl zvyklý takhle hrát. Teď je to občas úzkostlivé, že sice zahrajete čistě, ale soupeř teatrálně padne a dostanete za to dvě minuty. Člověk musí být citlivější a více odhadnout, který souboj je více či méně na hraně. Není to jednoduché, ale já vidím v těchto úpravách plus pro tvořivé hráče,“ dodává kapitán HC Moeller Pardubice.
Jan Snopek: Je těžké přizpůsobit se
Daleko zdrženlivější postoj zaujímá k novinkám v hokejové extralize obránce Jan Snopek. Nová měřítka zadáky obecně znevýhodňují. „Každý zápas je jiný a rozhodčí nedokáží nastavit jednotnou laťku, abychom si zvykli, co je faul a co ne. Zatím se na nový trend připravit nedá,“ s rozpaky hodnotí.
Důrazný bek, kterého zdobí čtyřbodová aktivní bilance v hodnocení plus mínus, má na svém kontě už pět dvouminutových trestů. Všechny obdržel v posledním zápase na ledě Kladna. Předtím doma se Vsetínem a ve Vítkovicích hrál bez faulu.
„V Kladně jsem sice byl pětkrát na trestné lavici, ale já si sem vědom dvou faulů, které skutečně byly. Pak jsem šel třeba ven za vyhození kotouče mimo ledovou plochu, ale bylo to po odrazu od ledu navíc ve středním pásmu. Rozhodčí se mi sice pak omlouval za chybu, ale nám už dvě minuty z oslabení nikdo nevrátil,“ láteří.
Jan Snopek tvrdě brání soupeře u mantinelu. Je to faul?
Hokej je kontaktní sport. Toto Jan Snopek zdůrazňuje. Na druhou stranu si uvědomuje, že rozhodčí musí dbát na dodržování pravidel. „Bude-li trend takový, že všichni budou vědět, co se smí a nesmí, tak beze všeho,“ souhlasí.
„Ale zatím není laťka nastavena a já si dokonce myslím, že zatím se neví, jak ji nastavit. V tom vidím problém. Třeba v Kanadě – pokud hráč spadne v čistém souboji, tak se to bere tak, že prohrál. Tady mi přijde, že se spíše čeká, kdo spadne, aby byl ten druhý vyloučen,“ doplňuje Jan Snopek.
„Přijde mi, že se do pravidel zamotali tak, že sami ani nevědí. Proto se musí určit jasný metr, který se bude dodržovat. Přímo na ledě je ale soudcem rozhodčí a pokud jednou odpustí něco a pak zapíská totéž, tak je to blbost a hlavně problém, jak dál,“ dodává důrazný obránce.