Petr Novák
Letos jsem připravený daleko lépe, hlásí Jan Čaloun
Se staronovým číslem na zádech a novou motivací vstoupí do další extraligové sezony pardubický útočník Jan Čaloun. Do skříně odložil dres s číslem 34 a vrací se ke své oblíbené jedenáctce. V průběhu loňské sezony doháněl tréninkové manko z letní přípravy a přestože se nakonec stal nejlepším střelcem, a zároveň nejproduktivnějším hráčem týmu, mezi nejpovedenější v kariéře ji rozhodně nezařadí. „Všichni si uvědomili, že loňská sezona nebyla dobrá a to je první krok k tomu, abychom udělali lepší výsledek,“ říká ústecký rodák, který v Pardubicích načíná druhou sezonu.
Čeká vás druhá sezona v pardubickém týmu, s jakými cíly stojíte na jejím prahu?
„Po dlouhé přípravě, kterou jsme absolvovali na suchu i na ledě, si myslím, že jsme všichni skvěle připravení a můžeme sezonu odstartovat tak, abychom začali vyhrávat. Nechceme hlavně, aby se opakovalo to, co bylo v loňské sezoně.“
Konečně jste mohl absolvovat letní přípravu bez zdravotních problémů, pomůže vám to v sezoně?
„Určitě byl loňský výpadek na mně znát. Teď jsem moc rád, že kromě dvou tréninků jsem nevynechal ani den letní přípravy. Myslím si proto, že jsem připravený daleko lépe než v loňské sezoně.“
Takže na startu letošní sezony jste po zdravotní stránce stoprocentně v pořádku?
„Určitě. Během přípravy jsem neměl žádný zdravotní problém a jsem v pořádku.“
Loňská sezona skončila pro pardubický klub sportovním neúspěchem, je teď v kabině cítit u spoluhráčů větší motivace?
„Myslím si, že ano. Všichni si uvědomili, že loňská sezona nebyla dobrá, že dopadla špatně a to je první krok k tomu, abychom udělali lepší výsledek. Loňská sezona je zkrátka za námi a všichni se těší na novou.“
Velkým impulzem je také příchod trenéra Miloše Říhy, jak můžete hodnotit jeho přínos k letní přípravě?
„Musím se přiznat, že jsem zažil takovou finskou přípravu. Na ledě se hodně bruslí, hodně se kombinuje, hodně se střílí. Už samotné tréninky jsou tak ve vysokém tempu. Myslím si, že je moc důležité, když trénujeme ve vysokém tempu, protože přechod do zápasu je potom snadnější.“
Tentokrát jsi zažil nejenom „finské“ tréninky, ale také přípravný turnaj ve Finsku. Vrátil jste se rád na sever Evropy, kde jste mnoho let hrál?
„Vrátil jsem se tam opravdu moc rád. Musím se přiznat, že se mi trochu po Finsku stýská. Přece jenom sedm let života je dlouhá doba. Ale už je to za mnou. Teď hraji za Pardubice a mám cíle tady.“
Působil jsi ve Finsku svým spoluhráčům jako průvodce?
„Dá se tak říct. Kluci se mě na řadu věcí ptali a byl jsem rád, že jim o Finsku můžu řadu věcí prozradit.“ (smích)
Moeller na finském turnaji zvítězil, takže můžeme mluvit o tom, že v konfrontaci s finským stylem hokej uspěl?
„Na turnaji v Popradu jsme měli malou krizi, zápasy se nám nevydařily podle našich přestav. Ve Finsku bylo důležité, že i bez sedmi hráčů základní sestavy jsme odehráli výborný turnaj a dokázali jsme ho i vyhrát.“