Jan Hrabal
Daniel Rákos: Kéž by to takhle šlo dál!
PARDUBICE — Tři kanadské body a výborný výkon! Pardubický útočník Daniel Rákos předvedl v nedělním utkání ve Vítkovicích se svými parťáky skvělou podívanou, po níž Eaton vyhrál vysoko 10:3. Na první a třetí branku Východočechů přihrával právě pardubický odchovanec… „Parádní zápas,“ liboval si dvaadvacetiletý útočník.
„Před zápasem nikdo nemyslel na to, že dáme deset gólů, navíc po třech výhrách 2:1 v řadě. Krásně to tam napadalo, bylo to moc hezké,“ pokračoval ve svém ohlédnutí za nejpohotovější výhrou Pardubic za poslední léta.
Byl zápas s Vítkovicemi vaším nejvydařenějším v extraligové kariéře?
„Určitě ano. Byla to paráda. Šlo nám to se spoluhráči od prvního střídání, kdy jsme vstřelili gól. Pak ob další střídání přišla další trefa. To se to potom hraje úplně jinak.“
Vyšly vám obě akce z první třetiny z nacvičených signálů?
„S Michalem Klejnou hrajeme delší dobu spolu, takže víme, kdo co může od koho čekat. Abych se přiznal, tak na první gól jsem ani nenahrával, já se spíš snažil střílet na branku. Oni to zblokovali, Michalovi to spadlo na hokejku a on to dával do prázdné brány. Druhý gól byla situace dvou na jednoho poté, co Michal vybojoval skvěle kotouč. Lukáši Radilovi jsem tam hodil žabku a on to trefil parádně nahoru.“
Tímto gólem jste zvýšili své vedení na 3:1. Hodně jste si věřili, že takový zápas už nepustíte?
„Ve Vítkovicím jsme prohrávali 0:3 a nakonec jsme vyhráli na nájezdy. Na to jsme si právě za stavu 3:1 mysleli, že není nic hotovo a musíme makat dál.“
Kdy jste poprvé začali myslet na to, že může padnout desítka?
„Ono to tam rychle padalo ve druhé třetině, ale na desítku jsme nemysleli. V neděli nám tam ale spadlo opravdu snad všechno…“
Bylo to v tomto směru hodně šťastné utkání?
„Šlo nám úplně všechno, hodně nám pomohl začátek, kdy jsme nastříleli docela i jednoduché góly. To se potom hraje daleko lépe.“
Bylo by hezké vítěznou sérii udržet co nejdéle
Po dvou třetinách to bylo 8:2. V úvodu té třetí to chvíli vypadalo, že se snažíte zápas v klidu dohrát…
„Hráli jsme trochu s pocitem, že vedeme a že si můžeme dovolit i něco více. Možná to pak z tribun i vypadalo, že hrajeme trochu vlažněji. Jsme rádi, že nakonec volání lidí po desítce jsme vyslyšeli.“
Nedělní duel přenášela Česká televize přímým přenosem – i to vás motivovalo více?
„To ani tolik ne. Spíše nás hodně hnal fakt, že se jednalo o přímý souboj o druhé místo.“
Vaší lajně se v poslední době střelecky moc nedařilo. Mohli jste to právě zápasem s Vítkovicemi prolomit?
„Snad ano! Ono to ale není jednoduché, když jdete na led čtyřikrát za třetinu. Spíše se snažíme góly nedostávat, než abychom byli ti, od kterých se bude čekat, že budeme pravidelně skórovat. Kéž by se nám takto dařilo i nadále, ale je to i závislé na tom počtu odehraných minut.“
Jak se vám osobně hraje, když víte, že na váš post ve čtvrté pětce se tlačí další hráči?
„Konkurence je veliká. Snažím se na toto nemyslet a hrát neustále na sto procent. Chci být maximálně prospěšný týmu.“
Vítěznou sérii jste natáhli na pět, teď vás čekají dva zápasy doma…
„Zápasy se musí vyhrávat, navíc doma… Na tuto sérii nemyslíme, ale každopádně by bylo hezké co nejdéle takto vydržet.“