Rameno drží, je rád Michal Klejna

V nedělním utkání proti Vítkovicím jste vstřelil svůj první extraligový gól, ten však stačil pouze na bod. Máte z něj vůbec radost?
„Kdybychom vyhráli zápas, tak by byla daleko větší, to je jasné. Takhle to nemůže být stoprocentní, neboť jsme prohráli.“

Vy jste vstřelil docela neobyčejný gól, kdy Marek Pinc se trochu zapomněl za brankou a vy jste rychle s pukem šel před ní a skóroval…
„Zdeněk Ondřej tam dobře napadal, Marek Pinc nechával puk bekovi. Kotouč se dostal ke mně a já jsem ho zasunul do brány.“

Tam to bylo nadvakrát, že?
„Poprvé mi to nevyšlo, Marek Pinc tam sebou hodil a ještě jsem trefil obránci hůl. Naštěstí to tam spadlo napodruhé, když jsem to dorážel.“

Bylo vidět, jakou máte obrovskou radost z této branky…
„To byl můj první gól v české extralize, navíc jsem hrál první zápas v této sezoně. Po přestávce zaviněné zraněním to je pak veliká radost, když se vám hned povede skórovat. Mrzí mě jen porážka.“

Vy jste se ještě ukázal jako skvělý nahrávač, kdy jste parádním pasem přes půl kluziště asistoval na gól Tomáši Divíškovi…
„Michal Tvrdík šel jako první ze druhé lajny střídat, já se dostal hned k rozehrávce. Viděl jsem Tomáše, že si tam najížděl, tak jsem to na něj zkusil dát. Jsem rád, že nahrávka prošla přes jejich obránce a Tomáš mohl zakončit mezi nohy.“

Kdy jste se dozvěděl, že vás trenéři nominují do nedělního duelu?
„V sobotu jsme s Třebíčí, kde jsem na střídavý start, hráli zápas v Chrudimi a před ním i volal trenér Třebíče, že budu hrát v neděli extraligu jako třináctý útočník. Ráno před zápasem jsem se dozvěděl, že Jirka Cetkovský nemůže nastoupit, a tak budu hrát v lajně s Peterem Pucherem a Zdeňkem Ondřejem.“

Byl jste překvapený?
„V sobotu po zápase v Chrudimi jsem byl hodně vyčerpaný. Když jsem se dozvěděl, že budu hrát, tak jsem si řekl, že do toho půjdu naplno, že nemám co ztratit. Původně jsem se měl zhruba dva týdny rozehrávat v Třebíči, jsem rád, že jsem již mohl naskočit za Pardubice. Jsem rád, že mohu hrát za Třebíč, chci jí pomoci.“

Ještě nejsem v úplné pohodě

Vy jste se výborně vrátil do extraligového hokeje po zranění v Tipsport Hockey Cupu v utkání s Hradcem Králové. Tehdy to byl hodně smolný náraz na mantinel, že?
„To jsem dostal přímý hit, úrazy ramene jsou u hokejistů velice časté. Měl jsem roztržené vazy, hned druhý den jsem šel na operaci. Měl jsem měsíc dráty v rameni, další měsíc jsem rehabilitoval a nyní jsem zhruba měsíc na ledě.“

Jak dlouho trénujete naostro bez úlev?
„Dva týdny jsem trénoval bez hry do těla, pak už jsem mohl přidat i toto.“

Už jste v optimální pohodě?
„Ještě úplně ne. Psychika je taková, že se ještě tak trochu bojím, aby se s ramenem nic nestalo. Do toho se ale postupně dostanu.“

Sehrál jste ale tři zápasy za tři dny. To je hodně ostrý návrat po pauze, že?
„Cítím se v pohodě a to je důležité. Nabírám fyzičkou každým dnem, abych měl ještě více sil. Rameno drželo po šesti týdnech, vazy by měly být pevné. Teď je to spíše o té psychice a síle v rameni.“

Šetříte se tedy v osobních soubojích?
„Do každého střetu se musí jít naplno, občas člověk přemýšlí, aby to udělal tak, aby nezinkasoval úder do ramene. Nejde se ale šetřit, musíme vyhrávat.“