Jan Hrabal
Nádherná akce! Měl jsem štěstí, přiznal Peter Pucher
PARDUBICE — V polovině zápasu převzal puk od svého kolegy a skrze celé kluziště jej ladně zavezl až do třinecké branky. Pohlednou branku přinesla akce Petera Puchera, která vracela Pardubicím vedení na 3:2. „Kupodivu jsem zakončil sám,“ usmíval se čtyřiatřicetiletý forvard po zápase.
Petře, to byl krásný gól!…
„Děkuji pěkně!“
Vy jste získal puk v obranné třetině a lehce jste s ním projel až do Čechmánkovy branky. Bylo to tak jednoduché?
„Tak to zase ne. David Havíř získal kotouč za brankou, dostal jsem ho, viděl jsem tam prostor, tak jsem si vyšlápl, objel hráče a rozhodčího. Měl jsem štěstí, že mě nestíhali, kupodivu jsem zakončil sám.“
Takže rychlost je zpátky?
Veliký smích. „To jako fakt? To jsem naposledy slyšel někdy před deseti lety. Jak jsem říkal, bylo to tam dobře rozebrané. Člověk v takové situaci musí mít i trochu štěstí, v ten moment jsem měl i klid v zakončení, puk do brány spíše doskákal.“
Takže jste s domácí premiérou po operaci spokojený?
„Hlavně jsem rád, že jsme získali všechny body. Ten závěr jsme si ale měli odpustit, moc jsme to zdramatizovali. Vlastní nedisciplinovaností jsme Třinec dostali do hry, to bylo z naší strany zbytečné. Naštěstí to ale dopadlo dobře, musíme si na to dát příště pozor.“
Už jste tedy dohnal fyzičku po náročné operaci?
„To se ukáže zítra s Českými Budějovicemi – to bude druhý zápas ve dvou dnech. Doma nesmíme ztrácet body, snad vyhrajeme.“
Vaší řadě se daří, dnes jste patřili k nejaktivnějším formacím…
„V tomto složení jsme zakončovali minulou sezonu, myslím si, že nám nyní chybí trocha střeleckého štěstí, měli jsme tam dost šancí. Musíme být ještě důraznější, abychom šli štěstíčku naproti a začalo to padat.“
Chtěl jsem mít jistotu, že koleno je stoprocentní
Jak je na tom vaše koleno?
„Jsem rád, že mohu říci, že zatím drží.“
Podle původních zpráv jste se měl vrátit až na přelomu září a října. Co rozhodlo o takovém uspíšení?
„Jsem rád, že to takto vyšlo. Už jsem v pohodě, absolvoval jsem plné dvoufázové tréninky, ve kterých koleno drželo. Zatím mě trenéři nenasazovali do zápasu, aby koleno nepřišlo do kontaktu s protihráči.“
Jak dlouho jste tedy v tomto plném zatížení?
„V létě jsem měl individuální přípravu, jezdil jsem hodně na kole. Ale když jsme vyjeli na led, tak jsem neměl žádné úlevy. Jen jsem se nenutil do zápasového startu, abych měl jistotu, že koleno je stoprocentní.“
Takže za vámi trenéři chodili a ptali se, jak to vypadá?
„Určitě jsem s nimi hodně komunikoval, bez toho to nejde. Za pochodu jsme to řešili. Poprvé jsem vlastně naskočil v Kladně, bylo to i trochu tím, že se zranil Tomáš Blažek. S koučem jsme se dohodli, že mě nasadí už v pátek. Škoda, že to tam dopadlo špatně.“