Michal Vilím
S košíkem a bolavým okem. I tak Tomáš Divíšek srovnávajícím gólem zazářil
PARDUBICE — Byl jedním ze strůjců prvního bodového zisku Pardubic v nové sezoně. Útočník Tomáš Divíšek nastoupil po těžkém zranění oka s obličejovým košíkem, ale i přes poměrně dlouhou herní přestávku byl na ledě vidět a kromě úlohy prvního centra přidal v poslední minutě nesmírně důležitý vyrovnávací gól.
Po utkání mohl být spokojen. Jeho nový tým nevzdal téměř ztracenou partii a on vsítil vyrovnávací banku na 3:3. Mnozí by ho tak mohli považovat za ústřední postavu celého večera. „Hrál jsem špatně, vůbec se mi nedařilo, jen jsem měl malinko světlý moment, to byly ty tři vteřiny, co jsem dal gól, jinak si myslím, že zápas ode mě nebyl dobře odehrán,“ okomentoval své pocity důrazný útočník.
S ohledem na vývoj střetnutí, kdy Moeller dvakrát prohrával o dvě branky, je v dané situaci bod do úvodu hokejové extraligy dobrým příslibem. „Určitě, prohrávali jsme 1:3 se Slavií a my jsme se dokázali zvednout. Samozřejmě k tomu přispělo i malinko štěstí, ale nevzdali jsme se, což je pozitivní,“ naznačil nesporné klady Tomáš Divíšek, ale zároveň přiznal svou nespokojenost s průběhem večera. „Myslím si, že musíme hrát líp, protože takhle další zápasy hrát nemůžeme.“
Soutěžní návrat po nepříjemném zranění byl obtížný. „Hrál jsem špatně, já jsem mančaftu moc nepomohl. Jsem hlavně rád, za to, že jsem se připletl k tomu gólu. Ale během zápasu jsem párkrát namazal na soupeřovu hokejku a nebyl jsem příliš na puku. Takže je dobře, že jsme uhráli bod.“
A jak se seběhla situace, která v 59. minutě znamenala prodloužení napínavého duelu? „Puk mířil před bránu, tak jsem se před ni postavil. Adam Svoboda tam výborně umístil svůj beton a já jsem do toho jen bušil, ani nevím, kudy jsem puk do brány protlačil,“ usmál se Tomáš Divíšek.
Kluci z třetí lajny hráli výborně, chválil Divíšek
Ovšem jak sám přiznal, byla na jeho výkonu cítit dlouhá herní přestávka. „Rozhodnutí bylo na mně a já chtěl hrát, takže jsem naskočil do zápasů dříve, ale ta pauza je prostě znát,“ naznačil první pardubický středový útočník, s tím, že návraty na led u jeho hokejového stylu jsou obtížné. „Zvlášť u mě, protože nejsem žádný bruslař nebo střelec. Musím to odřít fyzičkou, a když chybí, tak je to znát.“
Vážné zranění oka, které utrpěl na přípravném turnaji v Bratislavě, tedy není ještě úplně vyléčené. „Jsem rád, že hraji a oko ještě malinko cítím, ale doktor říkal, že je to na vlastním pocitu a já jsem tady od toho, abych hrál,“ řekl rázně.
Vývoj boje dvou hokejových rivalů mohl znamenat obavy. Vždyť ještě v 55. minutě svítil na kostce nad ledem dvougólový rozdíl ve prospěch hostujícího celku. Strach z toho, že by se výsledek nepovedl otočit, však Tomáš Divíšek neměl. „Vůbec ne. Ještě jsem se snažil povzbuzovat kluky na střídačce, aby hráli, protože jsem věděl, že já mančaft nepotáhnu,“ má jasno. „Výborně hrála třetí lajna, kluci hráli bezvadně a díky nim jsme to otočili,“ poslal díky spoluhráčům.
Svou první branku v letošním ročníku vstřelil Tomáš Divíšek kamarádu Adamu Svobodovi. „No, on mě v zápase vychytal, já jsem tam předvedl rádoby nájezd, kdy jsem mu k brance v podstatě přivezl puk. Takže doufám, že si to ani nebude počítat jako zásah,“ uzavřel se smíchem pardubický forvard.