07.09.2008
Petr Novák

Petr Průcha: Doufám, že se v New Yorku udržím

PARDUBICE — Na další štaci do zámoří odletěl útočník Petr Průcha, který do velkého hokeje nakoukl prvně v Pardubicích. Do další sezony už nevstoupí po boku Jaromíra Jágra, který přestoupil do Omsku, i tak chrudimský rodák věří, že si vybojuje na Manhattanu nový kontrakt. „Bude to ale velice těžké,“ tvrdí.

Letní přípravu na ledě jste absolvoval společně s hráči HC Moeller Pardubice, je to podobné jako v předcházejících letech?
„Je to každý rok stejné. Letní přípravu si dělám a poslední měsíc před odletem jdu na led s Pardubicemi. Vyhovuje mně to tak, takže na tom nemusím nic měnit.“

Kdy jste začal přípravou na novou sezonu?
„Dal jsem si po sezoně tři týdny zcela volné, potom týden na zahřátí a od té doby jedu naplno.“

Spolupracujete na přípravě s kondičním trenérem nebo si plány sestavujete sám?
„Plán mám daný na celou přípravu od kondičního trenéra z Rangeres. Podle toho jedu a toho se také držím. Jeden týden jsem měl soustředění s Jágr Teamem, takže tam jsem pracoval pod vedením Mariana Jelínka, stejně tak i jeden týden na ledě.“

Plány které dostáváte v klubu, tak jsou ušité přímo na konkrétního hráče?
„Nevím jestli přímo na konkrétního hráče, ale spíš na skupinu hráčů jako je moje váhová kategorie nebo jako jsou techničtější hráči. Hráči, kteří mají víc síly, tak jedou podle jiného typu přípravy, stejně tak i bitkaři. Kondiční trenér to rozepisuje podle těchto skupin.“

Těšil jste se na společnou přípravu s pardubickými hráči a zpátky do pardubické kabiny?
„Určitě ano. Znám tady spoustu kluků, přestože poslední rok se toho dost změnilo a už jich dost nepoznávám. Je tady ale sranda a je to víc záživnější, když trénujete s někým a ne pořád sám.“

Vychází v tomto směru vedení pardubického klubu hodně vstříc hráčům ze zahraničí, kteří by zde chtěli trénovat?
„Kdyby řekli ne, tak samozřejmě na led nemůžeme a musel bych přípravu absolvovat někde jinde. Takže jsem rád, že jsem tady mohl trénovat.“

S pardubickými hráči jsem v kontaktu

Hodně jste v uplynulé sezoně sledoval výkony pardubického týmu?
„V dnešní době si zapnete internet a máte tam hned zápasy on line. V Rangeres jsme měli spoustu Čechů, každý byl z jiného týmu, takže jsme se o tom hodně bavili a hodně jsme to sledovali. Třeba jsme se i sázeli, když hrál týmu toho jednoho proti druhému.“

To jste toho na Pardubice asi moc nevyhrál…
„Když umíte šikovně sázet tak se vyhrát dá. Kladno toho ze začátku také moc nevyhrálo, takže to bylo hodně vyrovnané. Když se na konci sezony zvedlo, tak už jim Jaromír Jágr moc nevěřil a spíš na něm prohrával.“ (smích)

Jste s některým z pardubických hráčů v průběhu sezony v osobním kontaktu?
„Určitě jsem hlavně v kontaktu s Petrem Koukalem a Janem Kolářem, ale i s Jánem Lašákem a Honzou Snopkem. V podstatě se všemi, se kterými jsem hrál, tak v nějakém kontaktu jsem.“

Máte za sebou třetí sezonu v zámoří, jak byste ji s odstupem několika měsíců zhodnotil?
„Určitě jsme mohli dojít dál než jsme došli. Je jenom škoda, že jsme narazili na rozjetý tým, který nám toho moc nedovolil. I tak jsme ho ale mohli porazit a nebýt prvního zápasu, když jsme ztratili vedení 3:0, tak všechno mohlo dopadnout úplně jinak. Detroit byl suverénně nejlepší tým NHL, ale s trochou štěstí jsme ho mohli porazit.“

V průběhu sezony jste měl zdravotní problémy hlavně s ramenem, jak vás to omezovalo ve výkonu?
„S ramenem to nebyla žádná sranda, ale to se prostě v hokeji stává. Nevyžadovalo to operaci, takže to byla velká výhoda. Po dvou týdnech jsem byl znovu schopen naskočit do zápasu. Sice jsem se necítil stoprocentně v pořádku, ale přesto se s tím hrát dalo. Sezonu jsem dohrál a jsem rád, že se s tím nic horšího nestalo. Přes letní přípravu se to dává dohromady, a když se to obalí svalstvem, tak i trochu natržený vaz se dá do pořádku.“

Přesilovky v NHL rozhodují

Při pohledu na vaše statistiky nemůže nikomu ujít bodový pokles, čím je podle vás způsobený?
„Myslím si, že mé výkony byly stále stejné. Tým ale byl tak nabitý hvězdami, že ve srovnání s první sezonou jsem nemohl dostávat tolik prostoru na ledě při přesilovkách nebo v jiných herních situacích. Pak musíte být spokojený s každou minutou, kterou od trenéra dostanete. Trenér to také nemá jednoduché, protože musí ice time rozdělovat mezi hvězdy, které tam má. Měl jich tam tolik, že mu opravdu nebylo co závidět. Pak se to samozřejmě projeví i v bodových statistikách. Když se ale na to díváte jako člověk, který tomu rozumí, tak nemůžete koukat na body, ale na situaci v týmu. Nemyslím si, že  jsem šel výkonnostně dolů.“

Tomu, kdo se nedostane do prvních dvou řad, tak se zkrátka body těžko sbírají…
„Nejde jenom o první dvě řady, ale hlavně o přesilovky. Právě v přesilovkách se dělá nejvíc bodů a v NHL přesilovky rozhodují. Přesilovkách se v zámoří věnuje velká část realizačního týmu a připraví vás na ně tak, že opravdu víte, co máte dělat. Když to pak dobře uděláte, tak téměř určitě dáte gól. Čím víc času v přesilovkách máte, tím víc bodů uděláte.“

Jakým způsobem se přesilovkách v klubu věnujete?
„Máme perfektně provedený video rozbor soupeřových přesilovek a bránění. Stále se na tom pracuje a skautují se ostatní týmy. Sleduje se, co kdo změnil a které varianty z toho mohou nastat. Když se pohne jeden hráč, tak se hned z toho udělá varianta, co se v přesilovce může změnit. Víte tedy všechno o jejich přesilovce, soupeř ví o naší přesilovce, přesto v nich hrozně často padají góly. Někteří hráči se prostě ubránit nedají.“

Je velkou výhodou pro přesilové hry, že útočné pásmo je v NHL delší?
„Na druhou stranu je ale zase užší. Užší kluziště je ale nevýhodné pro brankáře, protože hráč je nebezpečný i v prostoru kolem mantinelů. Navíc obránci mají takovou ránu, že když vystřelí od modré, tak jim větší délka pásma zase tolik neublíží.“

Těžko může někdo Jágra nahradit

Co říkáte letní přestupové politice vedení klubu New York Rangeres?
„Myslím si, že to měli těžké. Snažili se najít náhradu za hráče, kteří jim odešli, jako jsou Jaromír Jágr a Martin Straka. Uvidíme, jak to všechno sedne dohromady. Myslím si, že hráči, kteří přišli, jsou hodně kvalitní a mohou pomoct týmu. Těžko ale někdo může nahradit hráče typu Jágra. Je to v podstatě nemožné, ale na druhou stranu nikdy nevíte, co se může stát, jak si ten tým sedne a jak bude pracovat.“

Rozebíral se hodně v New Yorku odchod Jaromíra Jágra do Ruska?
„Neodebírám New York Times, takže nevím. (smích) Už během sezony se tam objevovaly články, že Jágr podepsal do Ruska, ale vždycky to byla kachna. Všude na světě se může napsat jakýkoliv článek a jenom se pak čeká, až se vyjádří samotný hráč.“

V loňské sezoně byla kolonie českých hráčů v Rangeres hodně rozsáhlá, ale v současné době máte kontrakt podepsaný pouze vy a Michal Rozsíval. Už to nebude taková česká pohoda?
„To je jasné, když tam máte sedm Čechů, tak je to o něčem jiném. Pořád to ale nemění nic na tom, že jste v týmu NHL, kde je řada hráčů z celého světa. Zase taková změna to tedy nebude, spíš jenom jazyková.“

O svůj návrat do dresu New York Rangeres se pokouší Petr Nedvěd, jak se díváte na jeho snahu?
„Znám ho dobře, je to můj dobrý kamarád. Jsem rád, že to tam jede zkusit a uvidíme, jestli se mu to podaří.“

Má šanci se prosadit?
„Šanci v kempu má každý. Kemp je od toho, aby všichni ukázali, co v nich je a utvořil se tým, takže proč ne.“

Vy máte kontrakt ještě na jednu sezonu, už tušíte, co bude dál?
„Těžko říct. Doufám ale, že se tam udržím a budu tam hrát dál.“