Nechtěl jsem odejít po minulé sezoně. V takové situaci

Po dvou letech jste se rozhodl zůstat v Pardubicích. Proč?
„Měl jsem nabídky z jiných států a klubů, zvážil jsem ale i zázemí a vše jiné, co se týká rodinného života. Rodina je tady spokojená, mladý chodí do školky a líbí se mu tam. Další důležitou věcí je určitě neúspěch po minulé sezoně, nechtěl jsem odejít v takové situaci. Naopak mě to motivuje dál. Nebudu se také tajit tím, že podmínky v Pardubicích jsou dobré, klub kvalitně funguje. Když jsem si toto všechno dal dohromady, tak jsem přišel na to, že nemusím cestovat nikam do světa, ale zůstat tam, kde jsem rád.“

Před svým příchodem do Pardubic jste ale poměrně často měnil kluby. Takže nadešel čas se usadit?
„Právě jsem tvrdil, že dva roky na jednom místě nevydržím a bude mě to táhnout jinam. (Usmívá se) Trochu mě lákalo to zkusit jinde, ale teď máme dvě děti a je všechno jiné. Býval jsem také mladý, v Pardubicích jsem teď našel to, co jsem hledal. Dříve jsem pendloval i kvůli tomu, že jsem měl smlouvu v Americe a ti mě poslal tam a pak jinam. To nebyla moje volba. Teď to bylo jen na mě a rozhodl jsem se takto. I manželka mi do toho hovořila a ta chtěla též zůstat.“

Poslední sezona byla smolná. Věřím, že se to nebude opakovat

A nabídky ze zámoří jste neměl?
„Z Ameriky ne. Vzhledem k platovým stropům kluby zvažují, komu dají jednocestnou smlouvu a je mi úplně jasné, že bych ji nedostal. Něco tam bylo, ale na dvoucestnou smlouvu bych nepřistoupil. Mám rodinu a na farmách jsem si už užil svoje a vím, jak to tam funguje. Chci být někde, kde se hraje výborný hokej a kde je špičkové zázemí.“

Dokážete si představit, že byste v Pardubicích zůstal i po skončení aktivní hokejové kariéry?
„To asi ne. Já jsem doma na Slovensku, táhne mě to tam. Až se vrátím domů, tak půjdu na chalupu do hor na místo, kam se vždycky chci vrátit.“

Poslední sezona byla i pro vás neúspěšná. Navíc jste se dvakrát zranil…
„Máte pravdu, bylo to špatné. Dříve jsem míval jenom drobná zranění a hned po příchodu do Pardubic jsem se zranil v prvním utkání. To ale bylo jen na pět zápasů a pak jsem to odchytal do konce. V minulém ročníku jsem si poranil kotník. Byla to nešťastná náhoda a věřím tomu, že po této letní přípravě se mi žádné takové zranění nestane. Hlavně je třeba mít štěstí, brusle tehdy zůstala v rýze a už jsem se vyzul.“

A pak přišlo poranění třísel na světovém šampionátu…
„To už bylo takové vyústění problémů předtím. Tato sezona byla smolná a věřím, že to skončilo. Teď se cítím dobře a snad to tak bude pokračovat.“

Dušan Andrašovský je dobrý hráč i člověk

Neměla obě zranění něco společného? Nemohlo poranění třísel vyplynout z předešlých potíží s kotníkem?
„To bylo v rozpětí pěti měsíců, takže to nemělo spolu nic společného. Mezi sezonou a přípravou na mistrovství světa jsem měl tři týdny volna, tam jsem si oddychl a nemá to žádný vliv.“

Ale teď se už cítíte, jak vás pozoruji, v pohodě…
„Pokud se týká zranění, tak je vše stoprocentně v pořádku.“ (klepe na dřevěnou lavičku, na níž sedí)

A co po psychické stránce?
„To je ještě lepší! Jsem připravený naskočit a odčinit neúspěch a hanbu z minulé sezony.“

Pardubický tým se hodně obměnil. Přišel staronový trenér, rozsáhlejší byly i změny v kádru. Jaký tým se podle vás utváří?
„Já si myslím, že vnitřně budeme silnější kolektiv než v minulé sezoně. Už teď to mohu zodpovědně prohlásit. Ne, že bychom měli v minulém ročníku nějaké špatné individuality v mužstvu, ale nebylo to tak jako předloni. Přestože kluci bojují o místo, tak si v kabině pomáhají, je to dobrá atmosféra na ledě i mimo něj.“

Nejen v Pardubicích má velké jméno i trenér Miloš Říha…
„V prvé řadě nebudu chválit trenéra, protože by to mohlo vyznít, jako že chci dosáhnout tímto způsobem. Povím to takhle: jsem rád, že přišel odborník a že máme šanci hrát taktický hokej a je šance porazit ostatní nejen kondičně ale i po taktické stránce.“

Do Pardubic přišly zatím čtyři posily. Mezi nimi je i Dušan Andrašovský, který s vámi hrával ve Zvolenu…
„S Dušanem jsem odmala vyrůstal. On byl o dva roky starší, takže on byl sedmák a já páťák. Ale cestovali jsme spolu po celém Slovensku, protože vždycky hrávali svoje zápasy páťáci a pak sedmáci. Od dětství se tedy známe a když hrál v Plzni, tak jsme spolu často mluvili. Dušan měl přijít před nějakou dobou, ale nevyšlo to. Jsem rád, že tu je. Je to dobrý hráč a také člověk.“

Angažoval jste se tedy a přemlouval jej, aby sem přestoupil?
(Rozesměje se) „On spíše hrál roli při mém prvním podpisu, kdy mi říkal, ať jsem nejdu… Ne, vážně, v Plzni jsem nabídku stejně neměl. Určitě jsme o tom spolu mluvili, vyloženě jsem jej netlačil, spíše jsem mu přibližoval podmínky, jak to v Pardubicích funguje. Hlavní důvod, který mi říkal, proč jsem přišel, že chce něco vyhrát. Je velmi pěkné, že s tímto cílem sem přestoupil.“

V srpnu budete český klub reprezentovat na Tatranském poháru. Jak se do Popradu těšíte?
„Moc. Pojedu vlakem…“

… mimochodem – po kolika letech?
„Tuto zimu jsem třeba takhle jel domů. Když jsou ty kalamity, tak je to tak lepší. Z Pardubic do Zvolena jede přímý noční spoj a je to pohoda. Je to vlastně stejný vlak, kterým pojedeme do Popradu, akorát v Žilině nás do Zvolenu přepojili na jiný vlak. Já ale mohl spát dál, je to moc pohodlné. Je to takhle lepší než v autobusu, člověk se ve vlak krásně vyspí, může se projít, telefonovat a rychle to uteče.“

Extraliga mi už chybí

Na Slovensku budete reprezentovat český celek. Budete to brát prestižně?
„Jsem legionář v této lize a chtěl bych české extralize udělat na Slovensku dobré jméno. Určitě se těším a budu se snažit podávat co nejlepší výkony, aby lidé viděli, že důvod, proč hraji v Česku, je kvalita.“

Nedávno klub zveřejnil, že bylo prodáno už více permanentních vstupenek než na poslední sezonu. To vás musí potěšit…
„Jsem rád, že lidé na nás nezanevřeli. Jsou hladoví po úspěchu jako my. Vloni to byl neúspěch a všichni oprávněně čekají, že to letos napravíme. A já věřím, že to tak bude. Posily, které tu jsou, tak jsou kvalitní a za tyto chlapce dám ruku do ohně. A za trenéra hovoří úspěchy, kterých dosáhl.“

Teď aby začalo už extraliga…
„Přesně tak. Chybí mi atmosféra, nejlepší hráči, diváci a napětí. Na ligu se moc těším!“