22.11.2007
Jan Hrabal, fotografie Vladimír Škorpík

Vydřená výhra. Dopadlo to naštěstí dobře, oddychl si Pavel Rohlík

V nelehké situaci byl HC Moeller Pardubice před včerejším utkání s Vítkovicemi. Po třech porážkách potřebovali Východočeši zabrat, aby ze sebe alespoň trochu setřásli splín nevydařených zápasů. Na krásu nesehrály Pardubice úchvatný zápas, ale ubojovaly výhru 4:3. A ta se v současné situaci počítá! A pořádně! „ Třikrát jsme prohráli, tlak začíná být dost velký. Lidé nechtějí vidět Moeller takhle dole v tabulce. Nezbývá nic jiného, než vyhrát jakýmkoliv způsobem. Jestli to bude po krásném hokeji nebo ne nám bylo docela jedno,“ hodnotil vítěznou bitvu s ostravským celkem asistent trenéra Pavel Rohlík.

„Musím kluky pochválit za to, že velice dobře zvládli vstup do utkání. Pak se možná za stavu 2:0 trochu strachovali, tam to chtělo více jít do soupeře. Ale Vítkovice neměly co ztratit, navíc po dvou výhrách si dost věřily. Trošku se do nás opřel v pronikání do našeho obranného pásma, v čemž byl velice nepříjemný. Tam bylo štěstí, že jsme otočili ve druhé třetině a dali gól na 3:2. To nás trochu uklidnilo. Ve třetí třetině přes hektický závěr hráli kluci dobře. Jsme rádi, že jsme to dokázali,“ pokračoval asistent trenéra HC Moeller Pardubice.

Ve druhé třetině vás soupeř viditelně přehrával. Co se tou dobou dělo s pardubickým výkonem?
„To je právě ta situace. Vedete 2:0, můžete si myslet, že soupeř je hotový. Ale on přitom nemá co ztratit. Asi se kluci trošku báli o výsledek, navíc v situaci, v jaké jsme. Kdybychom vedli 4:0, tak by to bylo v pohodě, ale za stavu 2:0 dostanete gól a začnete se bát.“

Vítkovice přitom ale nenastoupily v kompletním složení…
„Věděli jsme, že jim chybí tři beci, že hráli s bývalými juniory, měli tam jen tři beky ze základní sestavy. Proto jsme hráčům říkali, že je třeba hrát u nich ve třetině a aktivně je napadat. Právě to dělali první třetinu, ale ve druhé od toho zbytečně odstoupili. Útočný val Vítkovic je hodně silný, mají zkušené, silné a rychlé útočníky. Ve třetím dějství jsme se vrátili zpátky ke své hře, dopadlo to naštěstí dobře.“

Nezatrnulo vám v závěru, když Vítkovice ve hře šest na tři snížily na 3:4 z jejich pohledu a pak dohrávaly přesilovku?
„Trenér Fryčer hrával v Americe a tam se hodně riskuje. My jsme proto tušili, že budou hrát power play takhle časně. Možná spousta trenérů by si to netroufla, ale jim to vyšlo. Po střele se kotouč odrazil od gólmana k volnému hráči, kterého nešlo uhlídat, když soupeřů bylo na ledě vlastně dvakrát tolik, a dorazil to. Věděli jsme, že i dál bude pokračovat power play. Stalo se tak, ale naštěstí tam byla nějaká vyloučení a tím se to trochu urovnalo. Trošku nám pak zatrnulo při vítkovické přesilovce na samém konci, ale musím tady pochválit Miroslava Hlinku, že dvakrát zvládl výborně sehrát buly v závěru, která byla rozhodující.“

Ve včerejším utkání zafungovala, oproti posledním duelům, obranná fáze. Jste se hrou obranou spokojen?
„Kluci byli zodpovědní, i když se tam občas nějaká minela stane. To je v hokeji normální, že někdo upadne a dojde k přečíslení. Celkově vzato musím říci, že kluci byli v obraně spolehliví a Jánkovi určitě pomohli. Gólman nás dneska několikrát hodně podržel. Jsme rádi, že to takhle skončilo. Snad to bude odraz pro další výsledky.“

Poprvé v obraně se dnes objevil Angel Nikolov, který do Pardubic přijel předevčírem…
„To se seběhlo hodně narychlo. Angelovi jsme v rychlosti řekli, co a jak hrajeme. Podal dobrý výkon, určitě nám pomohl, svými zkušenostmi zocelil zraněními postiženou defenzívu. Určitě je jeho příchod do mužstva přínosný, pomůže nám hlavně svými zkušenostmi.“

Včera se poprvé trefil Peter Pucher. Navíc jeho branka byla vítězná…
„Kdyby mu právě toto pomohlo, budeme jenom rádi! Peter je spíše tvořivý hráč, nahrávač. Ale je to útočník a ti musí dávat góly. On to moc dobře ví, doufám, že to z něj spadlo a začne mu to tam více padat.“